Na konci srpna se bagry zakously do oprýskaných a zchátralých budov v areálu bývalého lihovaru na samém cípu pražského Smíchova. V místech, kde se od první poloviny 19. století vyráběl vedle lihu a lihovin v jednu dobu také ocet a odkud mířila do putyk a domácností třeba vodka Zlatý anděl, má zhruba do pěti let stát moderní čtvrť přibližně se šesti sty byty.
Taková zpráva by v současné situaci kolem velkých pražských brownfieldů, které se po mnoha letech konečně začínají zastavovat domy a celými čtvrtěmi od velkých developerů, mohla snadno zapadnout. To by ovšem čtyřmiliardový projekt nesměla připravovat Trigema, která pozemky letos definitivně převzala od společnosti Goldfin Investments. Majitel Trigemy Marcel Soural si řekl, že čtvrť bude jiná, než plánoval původní investor. A že ji odliší i od zbytku aktuální výstavby.
Minimálně z jednoho důvodu bude projekt Lihovar v českém prostředí skutečně unikátní. „Hledáme pořád nové přístupy a v případě Lihovaru jsme našli výrobce, který nám na jednom domu vytiskne fasády pomocí 3D tiskáren. To bude hodně crazy,“ neskrývá nadšení šéf Trigemy.
Myšlenka nechat fasádu vytisknout na 3D tiskárnách a pak ji ukotvit na hrubou stavbu i za cenu toho, že se dům výrazně prodraží, zapadá do filozofie, kterou Marcel Soural razí ve svém podnikání – dělat věci jinak než ostatní. Vytištěná fasáda bude sice podle jeho slov stát „raketu“, přičemž do koncové ceny pro zákazníka se vyšší cena výstavby příliš promítnout nesmí, aby byl o byty zájem, ale firmě to může pomoci posílit pozici průkopníka na trhu. „Chceme, aby naše domy byly zapamatovatelné,“ dodává Soural.Hledání nových přístupů je to, co momentálně Sourala baví nejvíc. Je to vidět i na dalších projektech Trigemy. Na budovu Fragment nyní umělec David Černý, se kterým Soural spolupracuje v rámci architektonického studia Black n’ Arch, vyrábí několikametrové sochy, které budou dům podpírat. U chystané věže Top Tower v Nových Butovicích, na níž se Černý také podílí, bude zase 135 metrů vysoký vrak lodi.
Marcel Soural, předseda představenstva Trigema
Flaška je budoucnost
Čtvrť Lihovar chce Trigema začít stavět někdy v lednu příštího roku. První etapa má mít 240 bytů a její výstavba naváže na aktuální demolice a archeologický průzkum. Zmiňovaný 3D tisk se využije na stavbě, které Soural přezdívá Flaška. „Je to rohový dům, jemuž dominuje tvar obrácené lahve, která zároveň bude tvořit lodžie jednotlivých bytů. Motiv té lahve bude otisknut do celé fasády, která bude opravdu hodně plastická. A toho jiným způsobem než 3D tiskem nedocílíme,“ popisuje. Na 3D tiskárnách se budou tisknout jednotlivé díly, které se pak použijí jako finální vrstva fasády na stojící monolit.
Ačkoli se takový přístup teď rozhodně nevyplatí, je v něm podle Sourala budoucnost. Především proto, že bude k dispozici stále méně lidí schopných domy stavět. „To je už hodně vidět na Západě, kde frčí modulová výstavba a prefabrikace. Prostě nemají lidi. Fasády se stavějí tak, že v továrně jede linka, která vyrobí segmenty fasád včetně oken, obkladů… A pak se to přiveze na stavbu a ukotví na skelet,“ vysvětluje. „To je budoucnost a tomu se nevyhneme. Staré stavění zanikne,“ dodává.
Lihovar ale nemá být zajímavý jen jednou budovou s tištěnou fasádou. Čtvrť má mít industriální charakter, odkazující na průmyslovou historii starého Smíchova. Toho chce Trigema docílit třeba fasádami připomínajícími režné zdivo. „Během bourání jsme dělali záchranný proces, kdy jsme si spoustu věcí schovali a budeme je chtít do stavby promítnout. Vnitrobloky budou velmi netradičně protkány původními artefakty, které vnesou do areálu továrního ducha Smíchova. Na to se těším. Může se to povést, ale můžeme to i zkazit, tak nám držte pěsti,“ usmívá se majitel Trigemy.
všichni ve stejném oblečení a bydlí ve stejných panelácích. Tady naštěstí máme možnost výběru,“ říká.
Návrh jednoho z variantních řešení rezidenčního projektu Lihovar
V dalších etapách projektu má vzniknout třeba největší food market v Praze, kam chce Soural mimochodem dodávat své vlastní víno, a také zrekonstruovaná budova továrny s obytným komínem. V něm budou loftové byty. „Celý projekt bude hodně specifický. Bude to takový důstojný závěr Smíchova, který se do deseti let celý postaví a změní. Až to bude všechno hotové, bude to bomba,“ předpovídá Soural. Ještě blíže dokončení je Fragment za 1,25 miliardy korun, který se teď staví naproti historické budově Invalidovny v Karlíně. Trigema tam plánuje 140 luxusních nájemních bytů, které budou našlapané technologiemi.
Aktuálně se dokončují práce na hrubé stavbě, připravují se projekčně interiéry a na konci roku by se mohli hlásit první zájemci o předpronájem.
Projekt Fragment v pražském Karlíně nabídne 140 luxusníh nájemních bytů. Sochy, včetně té největší, zhruba pětadvacetimetrové postavy, se budou k budově připojovat v celku pomocí jeřábů, které je přenesou z vedlejšího pozemku přes silnici. Začít s tím chce Soural příští rok v květnu. Podobný proces čeká Trigemu i u vraku lodi přilepeného na Top Tower.
„Není umění postavit vysokou budovu, umění je postavit tu loď. Nemůžete ji stavět po kouskách na místě. Proto tam budeme přivážet segmenty, které budeme do sebe zacvakávat. Jen ty jeřáby, které to budou stavět, v Česku skoro nejsou. Bude to strašně zábavné,“ vypráví s úsměvem Soural.
Když mluví o tom, jak složitá bude logistika a postup výstavby, shánění jeřábů, které u nás nikdo nemá, anebo jaký spektákl bude montování soch na Fragment, nadšení z něj přímo srší.
Stejně jako u Fragmentu a Top Tower byl i u nápadu tisknout fasády na 3D tiskárnách sochař David Černý, který zprostředkoval kontakt s firmou Fit Technology. Ta v Německu pomocí 3D tisku staví celé domy a podobný projekt chtěla zkusit i v Česku. „Obrátili se na nás, pak jsme byli u nich na exkurzi a napadlo nás, že to zkusíme v Lihovaru,“ shrnuje Soural.
Spolupráce s Černým je v poslední době to, co Trigemu od ostatních developerů odlišuje. Jejich společná tvorba začala po výstavbě projektu Smart Byty v Nových Butovicích, kde Soural hledal někoho, kdo výtvarným dílem doplní vznikající korzo. Nakonec se domluvil s Černým.
David Černý, výtvarník
Ten v roce 2016 dotvořil veřejný prostor u stanice metra sochou Trifota. V roce 2018 pokračovala spolupráce otevřením robotického informačního centra a vinárny Cyberdog, tentokrát už pod hlavičkou společného architektonického studia Black n’ Arch.
„David měl ambici pustit se do architektury, ale nikdo se s ním nechtěl spojit. Ono to bývá těžké, když se má spojit umělec architekt a umělec sochař,“ přibližuje Soural. Spolupráci s extravagantním umělcem si ale chválí. „David umí nabídnout jiný pohled. Je technicky zdatný, ví, co si může dovolit, rozumí statice a pravidlům, která musí developer dodržovat,“ pokračuje.
Černý své zapojení do architektury připisuje snaze zjistit, jestli lidé chtějí v domech jen existovat, anebo chtějí bydlet v něčem, co je zajímavé a odlišné. „V Severní Koreji je to bez problémů, tam chodí
Smíchovský lihovar bude odkazovat na někdejší průmyslovou historii místa. Takový přístup je blízký i Souralovi, jenž se chce co nejvíce vymanit ze současné podoby výstavby, která je podle jeho slov všude stejná. Perfektně to dokresluje například story o tom, jak se zrodil nápad, že na Top Tower bude připevněný obrovský vrak lodi.
„Když jsme na gremiální radě Institutu plánování a rozvoje prezentovali studii, na které jsme dva roky poctivě pracovali, řekli nám, že čekali něco zajímavějšího než jen vysokou budovu,“ popisuje Soural. Vyřčená poznámka ho naštvala a zároveň vyhecovala.
„Bylo to před mojí dovolenou někde v Mexiku, a než jsem odjel, řekl jsem našim architektům, že až se vrátím, chci vidět pořádnou finální variantu, jinak vypíšu výběrové řízení. Byl to na ně trochu tlak, ale dali to dohromady a přišli s tímhle,“ usmívá se. Ačkoli má stavba podporu městské části Praha 13, má také řadu kritiků. Vadí nejen výška, ale i celkové vyznění budovy. A Institut plánování a rozvoje, který proti výšce budovy nemá námitky, doporučuje architektonické řešení ještě upravit.
Top Tower tak zatím jen čeká na všechna povolení včetně stavebního i na územní rozhodnutí a proces se táhne. Soural přesto věří, že se budovu podaří postavit tak, jak si naplánoval. Tedy jinak, než by ji postavil kdokoli jiný. Včetně vnitřního uspořádání. Do věže totiž plánuje mikrobyty určené pro singles, mladé lidi nebo pro ty, kteří většinu času tráví v práci a velký byt vlastně nepotřebují.
Mikrovýměru bytu má vynahradit množství sdílených prostor, od velké kuchyně přes bistro po posilovnu. „Coliving je teď velký trend na Západě a nevidím důvod, proč by to nemohlo fungovat i tady,“ vysvětluje Soural svoji další snahu stát se průkopníkem.
To, že se velké projekty Trigemy nyní posouvají dopředu, anebo se dokonce už stavějí, má za následek, že se celé skupině v poslední době daří. Navíc se k tomu přidává i situace na trhu s nemovitostmi, kdy se byty v nabídce i přes rostoucí ceny ani neohřejí.
„Trefili jsme se s velkými projekty do období, kdy je na trhu bytů málo a kdy se zároveň staly investiční mantrou. Lidé přišli na to, že ukládání peněz v bankách, do akcií nebo čehokoli jiného je moc nebaví. A koupit si byt je to nejjednodušší, jak uchovat hodnotu svých peněz do budoucna,“ poznamenává Soural. V loňském roce Trigema dosáhla konsolidovaného obratu 1,8 miliardy korun, což v meziročním srovnání znamená 125procentní navýšení.
Ve světle vysoké poptávky po bydlení se Trigema logicky dívá po dalších pozemcích pro nové projekty. I ty jsou ale nyní podle Sourala cenově přepálené. „Nechceme stavět na poli vedle města, ale tam, kde je vybavenost a infrastruktura,“ popisuje.
Nejnovější akvizicí je pozemek přímo nad metrem Invalidovna, jen několik metrů od Fragmentu. I tam plánuje Soural stavět bydlení. Koncept má být podobný jako u Top Tower, tedy zčásti malé nájemní byty a zčásti standardní jednotky, které Trigema buď prodá, nebo je bude pronajímat. „Vypsali jsme teď architektonickou soutěž na objemovou studii,“ dodává. Na další trhy se ale zatím nechystá. Soustředit se chce na Prahu a české regiony. Představa výstavby v zahraničí ho však baví. „Byli jsme nedávno ve Frankfurtu a tam jsme zkoumali, jak to tam chodí. Největší stavba v centru se teď staví za dvě miliardy eur. A projektovala se dva roky a rok se povolovala. To je neskutečné,“ neskrývá zklamání z tempa povolovacích procesů v Česku.
Expanze do hor
Myšlenku dělat věci jinak než ostatní Marcel Soural neopouští ani u dalších aktivit Trigemy, která vznikla v roce 1994 jako stavební firma. V poslední době se z developerské společnosti s vlastní stavební firmou stává investiční skupinou s širším záběrem. Kromě jiného míří do hor, konkrétně na Šumavu. V Železné Rudě chce Soural budovat další skiareál. „Máme ambiciózní představu dát celou Železnou Rudu do jednoho konsorcia a vybudovat protiváhu Špindlu. Aby Špindl nebyl moc nafoukaný. Už se tam prodávají apartmány za 260 tisíc za metr a trochu se to tam utrhlo,“ přibližuje.
Železná Ruda by přibyla do portfolia Trigemy ke středočeskému Monínci, který skupina rozvíjí od roku 2006. „Mít jeden skiareál je málo. Je to moc práce, ale chybí synergie. Bylo by super mít areály tři,“ vysvětluje. Jeho cíle nenahlodala ani poslední zimní sezona, která byla pro skiareály hodně schizofrenní. Monínec zažil nejlepší sněhové podmínky ve své historii. Celou zimu leželo na sjezdovce metr a půl sněhu. Ale kvůli pandemii se nelyžovalo. Trigema si pak alespoň částečně zimu vynahradila v létě, kdy bylo v areálu pořád vyprodáno.
Skiareál v Monínci je příkladem toho, že odlišný přístup Soural neprosazuje jen v developmentu. Areál se už několik let zasněžuje zařízením Snowfactory, které funguje na principu velké mrazničky a umí vyrobit sníh i při patnácti stupních nad nulou. „Proto už teď víme, že začínáme lyžovat 19. listopadu bez ohledu na počasí a na to, jak na tom budou jiné skiareály,“ uzavírá Soural.
Zdroj: Forbes.cz