„Tančící dům je jediným zapamatovatelným počinem. Od jeho výstavby ale v pražské architektuře nic podobně významného už nevzniklo. Je to škoda, protože architektura je vždycky svědectvím dané doby a Trigema by chtěla přinést budoucím generacím svědectví o tom, že jsme uměli něco výjimečného postavit. I proto doufám, že další zapamatovatelnou stavbou po Tančícím domě bude v Praze náš projekt Fragment,“ říká Marcel Soural, předseda představenstva investiční skupiny Trigema.
Marcel Soural. Zakladatel a dnes jediný majitel investiční skupiny Trigema. Kromě bytových domů staví i vědeckotechnické parky či volnočasové areály. Baví ho vymýšlet a realizovat jedinečné a vizionářské projekty, na kterých často spolupracuje s umělcem Davidem Černým, jako například na nejvyšší chystané budově v Česku Top Tower nebo na projektu Fragment, který vzniká v pražském Karlíně.
Co vás vedlo ke spojení umění a architektury?
Když se podíváte do historie, na stavby 18. a 19. století, tak byl vždycky prvek architektury podpořen nějakým umělcem, resp. uměleckým ztvárněním exteriéru nebo interiéru. Bylo to normální a běžné. Později to však vymizelo a architektura jako taková se stala jenom prostředkem k tomu, abychom stavěli domy pro bydlení a občanskou vybavenost. Dnes se ale historie vrací a architekti i umělci sami cítí, že by se chtěli zapojit do tvorby architektonického svědectví pro naše potomky.
Proč je u nás nedostatek vizionářských projektů? Co ho způsobuje?
32 let od revoluce se naše společnost stále ještě utváří. Lidé potřebovali dozrát, zesílit a získat prostředky, aby mohli své myšlenky uskutečnit, protože stavařina je hezká, ale hodně drahá a náročná na to, aby ji lidé mohli dělat skutečně tak, jak chtějí…
Na celý rozhovor nejen o ikonické stavbě Fragment, ale i o budoucnosti architektury a rezidenčního trhu či o ojedinělém postapokalyptickém příběhu nejvyšší stavby v Česku, které se říká „vrakodrap“, se můžete podívat zde.