Informačně-technologické centrum a především robotem obsluhovaný bar v pražských Nových Butovicích budí od svého otevření, které proběhlo minulý čtvrtek, velký zájem veřejnosti. Projekt, na němž se podílel i známý sochař David Černý, do určité míry naplňuje futuristické sny fanoušků sci-fi.

Budova informačně-technologického centra Cyberdog mě ihned překvapuje tím, jak je malá. Dle dostupných informací jsem měla pocit, že se bude jednat o rozlehlý komplex, ve skutečnosti ale připomíná vesmírnou loď nejen designem, ale i rozlohou. Jedná se o dvě drobné stříbřitě ocelové krychle postavené na sobě. Ta spodní působí trochu jako ponorka, horní zírá na okolí svou matně skleněnou stěnou. Uvnitř panuje čilý ruch – je patrné, že nová atrakce přivábila mnoho návštěvníků. Obsluha (z masa a kostí, Cyberdog zatím na roboty zcela nespoléhá) nás vede nahoru po točitých schodech. Interiér skutečně evokuje kulisy sci-fi filmu, což byl ostatně záměr, jak potvrzuje majitel podniku Marcel Soural. „Chtěli jsme, aby to tu vypadalo jako ve vesmírném modulu, který právě přistál na Zemi,“ vysvětluje.

Robotická ruka s chlupy a lidskýma očima

Pití se zde objednává prostřednictvím aplikace, kterou si můžeme nainstalovat do mobilu, anebo použít na vypůjčeném tabletu. Na něm vybereme číslo stolu. Pak už stačí jen projít nabídku, která kromě nápojů zahrnuje i wrap s krůtí šunkou, saláty či dort. „Robotická ruka v současné době dokáže nalít zákazníkům pouze víno či mošt. Ostatní položky v menu připravují zaměstnanci v zadní kuchyni,“ sděluje nám jedna z číšnic. Objednáváme si tedy víno, abychom mohli spatřit robota v akci.

Robotická ruka má jasně oranžovou barvu - stejně jako aranžmá místních toalet s leskle černými mísami a ostře svítícími senzory na spláchnutí, které ještě umocňují futuristický dojem – a je zvláštně „polidštěná“. Trčí z ní totiž černé chlupy a z trupu i rukojeti mrká velmi realistické zelené oko. Její pohyby jsou po většinu času pomalé a vláčné, když ale přejde do akce, je najednou extrémně rychlá.

„Když se robot zrovna nudí, rozcvičuje se. A pokud se unudí k smrti, vypne se,“ osvětluje Soural. Speciálně uzpůsobená ruka v reakci na naši objednávku nejprve připraví skleničky, pak uchopí láhev vybraného vína a nakloní ji tak, aby do sklenic nateklo přesné množství, tedy 0,125 dcl. Následně skleničku dovede velmi jemně uchopit za stopku a položit ji na vozíček ukotvený u stropu, který ji převeze ke konkrétnímu stolu.

Vozík s vínem putuje po trajektorii na stropě až k výtahu, který jej vyveze do dalšího patra. Pak odjíždí až nad náš stůl a pomalu se snáší dolů. Nakonec dosáhne pozice, z níž si můžeme víno převzít, a vydrží v ní přesně dvacet sekund. Od naší objednávky uplynulo víc než čtvrt hodiny, což je podle obsluhy standardní. Robot ještě nedokáže pracovat nijak zvlášť rychle, celý koncept je zatím ve fázi testování. O tom ostatně hosty informuje i leták, který se nachází na každém stolku.

Atmosféra starých sci-fi filmů Design a atmosféru jako by Cyberdog převzal ze starých sci-fi knih a filmů. Restaurace je vybavená v přísně technickém duchu, je v ní mnoho zářivek a lesklé oceli a dopravu nápojů doprovází robotické - a čistě pro efekt vytvářené - zvuky jako ze Star Treku.

Nápad na futuristickou budovu se podle Sourala zrodil před rokem a půl. Spolu s Černým a jeho spolupracovníkem ze studia Black n’Arch Tomášem Císařem se rozhodli vytvořit projekt, který by symbolizoval technologický pokrok jednadvacátého století. „Vypili jsme hodně piva a vína a vymysleli jsme to,“ vzpomíná majitel. Samotná výstavba podniku pak trvala rok, což je dle Sourala na Česko vlastně „vesmírná, raketová rychlost“.

Jelikož nemáme v telefonu nainstalovanou speciální aplikaci, po stisknutí tlačítka „zaplatit“ na vypůjčeném tabletu k nám přichází číšnice a bere si peníze nudným, staromódním způsobem. Jak dlouho podle ní bude trvat, než budou bary restaurační zařízení plně soběstačné a nebudou potřebovat žádné lidské zaměstnance? „Asi tak padesát let,“ směje se. Idea robotického baru je tak patrně ještě v plenkách, i tak ale dokáže vyvolat obrovskou vlnu nadšení.

Zdroj: Lidovky.cz