Vzpomenete si, co jste dělali před čtvrtstoletím, pokud jste byli už na světě? Pokud ne, nebo jen matně, ponořme se společně do historie a zavzpomínejme, čím jsme tehdy žili?

Kdo si ještě pamatuje, kdy začala vysílat nejsledovanější domácí televize Nova? Bylo to přesně před čtvrtstoletím, kdy jí svůj kanál přenechal druhý program naší veřejnoprávní televize. Vysílání tehdy Nova odstartovala 4. února jako první česká celoplošná soukromá televizní stanice. Z obrazovky na nás slavnostně promluvil její zakladatel a zároveň první generální ředitel Vladimír Železný. Prvním film, který mohli diváci shlédnout, byla Obecná škola Jana a Zdeňka Svěrákových, následovaný americkým snímkem Krotitelé duchů a erotickým magazínem Penthouse.

Nebyla to však jen televize, která v tom roce poznamenala život mnoha Čechů. Na Strahovský stadion o více než půl roku později dorazily desetitisíce fanoušků rockové hudby, aby se podívaly na show The Divison Bell Pink Floyd.  Bylo to poprvé a zároveň bohužel také naposledy, kdy jsme mohli tuto legendární formaci v čele se zpěvákem a kytaristou Davidem Gillmourem slyšet naživo. Tato deska současně předznamenala desetiletou studiovou pauzu uvedené anglické čtveřice. 

Ještě předtím však hudební veřejností otřásla sebevražda zpěváka skupiny Nirvana Kurta Cobaina. Ten kvůli depresím, drogám i nemoci žaludku ztrácel chuť žít, což nakonec zapříčinilo, že si doma brokovnicí prostřelil hlavu a zároveň se předávkoval smrtelnou dávkou heroinu. V dopisu na rozloučenou Cobain kromě jiného uvedl citát z písně kanadského zpěváka Neila Younga „Je lepší shořet, než vyhasnout.“

Další hudební událostí byl festival Woodstock, který se konal 25 let poté, co se na stejném místě odehrála stejnojmenná legendární akce. Připomenout si atmosféru 60. let přijeli tentokrát nejen Bob Dylan, ale i Red Hot Chilli Peppers, Petr Gabriel, The Cranberries či elektroničtí Orbital. Akce měla úspěch a o pět let později se na stejném místě odehrála znova.

Zároveň ale v tu dobu v Česku vrcholila kauza sériového vraha Ivana Roubala, který byl nakonec odsouzen za pět vražd. Právě v tomto roce také provedl svoji poslední vraždu, když v pražské kanceláři autopůjčovny ZAPAP spoutal majitele firmy Petra Kudrnu, Petera Magdolena a náhodného návštěvníka taxikáře Jiřího Semeráda. Kancelář poté vykradl a zmizel. Magdolen a Kudrna sice zemřeli, když se uškrtili vahou vlastních nohou, Semerádovi se však nakonec podařilo zachránit. Roubal byl po zhruba třech týdnech od této události zatčen.

Na začátku listopadu pak byl v hlavním městě spuštěn provoz nových stanic metra. Díky nim už trasa B nekončila na Butovicích, ale mohla pokračovat přes Hůrku, Lužiny, Luka a Stodůlky až na Zličín, odkud směřují autobusy především na západ od Prahy. Původně však mělo metro končit o stanici dříve ve Stodůlkách. Depo mělo být totiž v Jinonicích. Původní plány se však překreslily, protože Zličín byl nakonec považován za výhodnější konečnou stanici. Významným architektonickým prvkem celého úseku se stal tubus mezi stanicemi Hůrka a Lužiny, kterým soupravy projíždějí nad Nepomuckým rybníkem. 

Na pražském Hlavním nádraží byla dokončena částečná modernizace, když se počet stávajících nástupišť rozšířil o další tři. Ta navíc dostala vlastní samostatná klenutá zastřešení.

Nové dopravní stavby se však ten rok objevily i jinde. Asi nejznámějším příkladem bylo zahájení provozu Eurotunelu, jenž pod Lamanšským průlivem spojil Francii se Spojeným královstvím. Tunel, jehož průměrná hloubka činí 45 metrů od mořského dna, je přitom určený jak pro osobní, tak nákladní dopravu. V současnosti se jedná o třetí nejdelší železniční tunel na světě.

Doma se na podzim konaly volby do zastupitelstev obcí. V hlavním městě usedlo do lavic 55 zastupitelů hned z 15 různých politických uskupení. Početnou skupinu v nich tvořili zastupitelé z ODS, kterých bylo hned 23. Šest zde pak bylo komunistů a po pěti politiků Sociální demokracie a Občanské demokratické aliance. Kromě nich však mohli do záležitostí celoměstského významu promlouvat zástupci takových uskupení, jako byli například Důchodci za životní jistoty nebo Koalice SPR-RSČ a Sdružení důchodců ČR.

Občanská demokratická strana uspěla i jinde v republice, musela však zároveň čelit kritice za sponzorskou večeři na pražském Žofíně, kde se po vzoru anglosaských zemí konala slavnostní akce, na níž zástupci firem přispívali do stranické pokladny ODS. Velkou část dárců přitom představovaly velké polostátní firmy. Václav Klaus zde obhájil předsednický post, stejně jako většina místopředsedů. Jednou z výjimek byl Petr Čermák, namočený do aféry Helbig. Čermák totiž jezdil automobilem značky Mercedes od německé firmy bratří Helbigových, na něž byl ale v uvedeném roce vydán zatykač pro zpronevěru. Místopředseda této strany reagoval zpočátku tím, že aféra je účelovým útokem na vládní politiku, na kongresu ale nakonec stejně neuspěl.

Z ekonomického pohledu byl pro Evropu klíčový vznik jednotného Evropského hospodářského prostoru, který zaručil svobodu pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu uvnitř Evropského jednotného trhu. Vznikl 1. ledna na základě dohody uzavřené mezi členskými státy Evropského sdružení volného obchodu, Evropského společenství a jeho členskými státy. Mezi signatářskými zeměmi jsme samozřejmě nechyběli ani my.

Ruská armáda ve stejném roce opustila území Estonska a Litvy, aby se ale zároveň o několik měsíců později na příkaz tehdejšího prezidenta Borise Jelcina pokusila ovládnout čečenské území Čečenska. V roce 1992 totiž Čečensko odmítlo spolu s Tatarstánem podepsat přidružovací smlouvu s Ruskou federací, což Rusko neuznalo. A výsledkem byl tedy další ozbrojený konflikt.

Prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky byl v květnu zvolen známý bojovník proti apartheidu Nelson Mandela. Podílel se tak především na přechodu od vlády menšiny a rasové segregace k demokratické vládě většiny. Postupně tak i díky tomu získával mezinárodní respekt za svoji obhajobu národního a mezinárodního usmíření. Na druhou stranu sociální politika jeho vlády mnohé radikály zklamala.

V norském Lillehammeru v únoru proběhly Zimní olympijské hry, které ale Česku nepřinesly příliš radosti, protože naším nejlepším umístěním byla dvě pátá místa ledních hokejistů a týmu sdruženářů. V první desítce se v individuálních závodech umístila ještě běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová, biatlonistka Eva Háková a skokan na lyžích Jaroslav Sakala, ve dvojicích potom dvojbob a dva krasobruslařské páry.

V domácí fotbalové lize se mistrem stala opět pražská Sparta před Slavií a Baníkem Ostrava. Za vítězný tým nastupovali například Pavel Nedvěd, Martin Frýdek, Jozef Chovanec či brankář Petr Kouba. Sestup v lize pak patřil Dukle a Vítkovicím. Nejlepším střelcem ročníku se stal s 20 góly sparťanský Horst Siegl.

Miss Česka se stala v brněnské hale Rondo Eva Kotulánová, která přitom rozhodně nepatřila k favoritkám. Do finále totiž postoupila až z druhého místa z předchozího krajského kola. Finálový večer byl nezapomenutelný zejména volnými disciplínami. Jedna finalistka předvedla třeba vystoupení s živým hadem škrtičem, další zase na molu ukazovala kouzla a jiná zase šermovala. 

V televizní anketě TýTý uspěla mezi herečkami Jiřina Bohdalová a mezi herci Pavel Zedníček. Pořadem roku byl Kufr, který také Zedníček uváděl. Hlasatelkou byla vyhlášena Saskia Burešová a bavičem Jan Rosák. Zpěvačkou se stala Lucie Bílá a zpěvákem Karel Gott. Ten se stal také absolutním vítězem tohoto ročníku. Vyhlášení výsledků proběhlo v Hudebním divadle v Karlíně.

Nejlepším celovečerním filmem byl pak oceněn Schindlerův seznam Stevena Spielberga, který při udělování Oscarů získal hned sedm sošek, včetně té za nejlepší režii a kameru.  Snímek, který je založený na skutečných událostech, popisuje záchranu 1100 židovských životů. Obchodník Oskar Schindler, který během 2. světové války vydělával na válečném utrpení, zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci a přišel přitom o veškeré své jmění

Foto: Shutterstock