Zpočátku pouze ambulantně poskytované služby a později navíc také sociálně rehabilitační pobyty Centra Paraple jsou provázeny lidskostí a neuvěřitelným zápalem všech, kteří chtějí změnit nejen pohled samotných lidí s poškozením míchy na svůj život, ale i pohled celé společnosti na ně.

Raná léta devadesátá

Změny, které nastaly po Sametové revoluci, ovlivnily život všech, tedy i lidí se zdravotním postižením. Od začátku roku 1990 se otevřely dveře do mnoha zemí. Nejblíž byla Evropa. Byly k dispozici nejrůznější granty, které umožnily vyjíždět na exkurze a stáže do zahraničních zdravotnických zařízení nebo k nestátním organizacím pomáhajícím lidem s těžkým zdravotním postižením.

„Pro mě osobně byla nejsilnější zkušenost z několikadenní návštěvy v paraplegickém centru ve Švýcarsku. Při primářské vizitě u 45leté pacientky po nedávném úrazu s poškozením míchy bylo z jednání všech jasné, že všichni společně „pracují“ na jejím zdraví, kondici a další budoucnosti. Přístup, který u nás v té době byl zcela ojedinělý. Z té návštěvy jsem potom dlouho čerpala při přednáškách medikům i při práci s pacienty a posléze v Centru Paraple. Nakonec věta inspirovaná zkušenostmi ze Švýcarska i dalších svobodných a demokratických zemí „Člověk na vozíku může a má právo žít stejně, jako ostatní lidé, podle svých potřeb a představ“ figurovala v různých obměnách v našich materiálech od založení Svazu paraplegiků, později Centra Paraple. Naším přesvědčením zůstává i dnes,“ přibližuje osobní zkušenost z návštěvy jednoho Alena Kábrtová, jedna se zakládajících osob a do roku 2013 ředitelka Centra Paraple.

Pomoc Zdeňka Svěráka a dalších

Všechny tyto zkušenosti byly později využity při formování prvních služeb centra. Své přátele Olgu Havlovou, Zdeňka Svěráka a další přivedl jeden ze zakladatelů Svazu paraplegiků Jan Kašpar. Zdeněk Svěrák nabídl pomoc a navrhl, abychom se jmenovali Centrum Paraple. Společně s Českou televizí uvedli na podporu Centra Paraple 17. května 1994 první Dobročinnou akademii. Pořad byl v letech 1994 – 2014 vysílán každoročně. V roce 2015 byl pak nahrazen charitativním projektem „Hvězdy tančí pro Paraple“ v rámci projektu StarDance.

První ředitelkou se stala Alena Kábrtová. Zdena Faltýnková vedla fyzioterapii a ergoterapii. Technický provoz byl v režii Bohumila Kábrta. Tyto tři výrazné osoby spojily svůj život nejen s vybudováním Centra Paraple, ale zejména s úsilím zvýšit kvalitu života lidí s poškozením míchy ve všech jeho fázích. Centrum současně intenzivně pracovalo na své veřejné viditelnosti, aby mohlo ve spojení s nezávislými médii poukazovat na problémy a ohrožení kvality života svých klientů a i tak jim pomáhat.

Otevření pobytové části

Rekonstruovaná budova centra se poprvé otevřela 13. února 2001. Kromě ambulantních služeb začali klienti postupně využívat nejprve týdenní a později zejména 2 – 3 týdenní sociálně rehabilitační pobyty. Činnost se dále rozšiřovala o počítačové kurzy, program Máma, táta na vozíku a kurz Zdravý životní styl.

V roce 2009 byla navíc přistavena nová budova Centra Paraple, která disponovala další ubytovací kapacitou, velkou tělocvičnou, sklady, dílnou, počítačovou učebnou a dalšími prostorami. A v srpnu 2010 pak Zdeněk Svěrák a Svaz paraplegiků založili obecně prospěšnou společnost Centrum Paraple se samostatnou právní subjektivitou.

V současnosti vede Centrum Paraple David Lukeš. Vedle svého působení v centru je mimo jiné také aktivním sportovcem ragbistou. Je současně i předsedou Českého ragbyového svazu vozíčkářů a trenérem národního týmu.

Centrum se dále rozvíjí. Zatímco na začátku dosahoval jeho roční rozpočet částky jen okolo 2 milionů, nyní je to již zhruba 25krát více. Během uplynulých 25 let se centrum dostalo do dobré kondice. Přejme mu, ať je další čtvrtstoletí ještě úspěšnější.

Centrum Paraple na začátku a dnes

ZAČÁTKY ČINNOSTI Plocha - 160 m2 Personální zajištění - 4 zaměstnanci, v činnosti dále pomáhal jeden muž v civilní službě, studenti, brigádníci a dobrovolníci Rozpočet organizace v roce 1995 - cca 2 miliony Kč Služba - na ambulantní rehabilitaci, konzultacích apod. se denně vystřídalo několik vozíčkářů. Mnoha dalším pracovníci centra radili telefonicky a písemně.

DNES

Plocha - více než 2600 m2 Personální zajištění - v denních, nočních i víkendových službách se na zajištění chodu podílí kolem stovky lidí, při některých aktivitách pomáhají i dobrovolníci. Rozpočet v roce 2019 – cca 48 milionů Kč Služba - třítýdenních sociálně-rehabilitačních pobytů využije denně až 20 vozíčkářů. Další navštěvují posilovnu, odborné poradenství, půjčovnu pomůcek a účastní se programů jako Máma, táta na vozíku, výtvarných aktivit či sportovních pobytů.