Otázka, která pochází ze světového bestselleru anglického spisovatele a environmentalisty Mika Berners-Lee There is no planet B, je v době, kdy píšeme tyto řádky, až hrozivě aktuální. Nejen v souvislosti s bezprecedentním útokem Ruska na Ukrajinu se zdá být čím dál jasnější, že pokud lidstvo chce, aby na zemi žily i naše další generace (ideálně spokojeně a v relativním dostatku), stojí před ním zásadní úkol – změnit své chování. A nejlépe začít hned.

Tuto skutečnost si uvědomují nejen miliony lidí, ale k filozofii společenské odpovědnosti a s tím i k odpovědnému podnikání se postupně hlásí stále více světových i evropských firem, které cítí přirozenou potřebu vracet společnosti něco zpět nebo pečovat o své nejbližší okolí a komunitu, která je neodmyslitelným celkem jejich podnikání.

Ať je k tomu vedou silné firemní hodnoty, chuť dělat něco dobrého a nemyslet jen na maximalizaci zisku, nebo ryzí altruismus majitelů firem, zkratka CSR (Corporate Social Responsibility) se stává nedílnou součástí firemních DNA.

Ostatně to, co nám v posledních dvou letech ukázala zcela bez příkras pandemie covidu-19, to válka na Ukrajině ještě víc obnažila - bez ohleduplnosti a udržitelnosti se současný svět prakticky neobejde a je více než nutné uchopit ho koncepčně, nikoliv jednorázově či nahodile. Myšlenka společenské odpovědnosti a udržitelnosti musí prorůst nejen dušemi lidí, ale i podstatou firem a podniků.

Jak píše Kim Hofman z Ogilvy, pandemie vynesla na světlo konkrétní příklady problémů současného světa. V přímém přenosu jsme viděli, že se pandemie dotkla dětí, studentů, matek samoživitelek a důchodců snad ještě více než všech ostatních, sledovali jsme podnikatele, kteří přišli o živnost a často i o všechno ostatní, viděli jsme, jak se z rodičů stali ze dne na den učitelé, sledovali jsme smutek dětí, které neměly počítač pro online výuku, i tíhu a obavy seniorů, kteří si nemohli dojít na nákup. Dívali jsme se, jak ty, kteří se vedle práce starali i o domácnost a děti, zasáhla pandemie s ještě větší silou, viděli jsme, jak část lidí ztratila své blízké, část lidí ztratila své úspory a finance a většina ztratila iluze a sny.

V přímém přenosu jsme mohli vidět, že existuje celá řada problémů, kterou za nás ani při nejlepší vůli nevyřeší stát, úředníci, sociální dávky nebo natisknuté peníze. Na pandemii pak bez varování navázala válka na Ukrajině, abychom v přímém přenosu sledovali katastrofu tamních lidí, stejně jako miliony uprchlíků, kteří pouze s batůžkem osobních věcí byli nuceni opustit své domovy, svou vlast. Pandemie i válka nám bez lakování ukázaly, že na některé problémy zkrátka zůstáváme sami a jediná pomoc, která může přijít, je ta vzájemná. Od lidí k lidem.

Dobro musí mít smysl

Jenomže, co to vlastně znamená „být společensky odpovědný“?

Pokud se společnost rozhodla do svého firemního života pevně zařadit tři kouzelná písmenka CSR, znamená to vlastně, že se ve svém byznysu rozhodla brát ohled nejen na maximalizaci svého zisku a požadavky svých zákazníků, ale i na očekávání a přání dalších osob, kterých se její činnost nějakým způsobem dotýká, stejně jako na „požadavky“ naší planety. Důležitý je totiž v tomto ohledu vliv nejen na ekonomické i sociální dopady činnosti dané firmy, ale i na udržitelnost a ekologii. Jednoduše řečeno – přistoupením k CSR se firma zavazuje chovat se odpovědně nejen ke svým klientům, ale i k zaměstnancům a vlastně celé společnosti, stejně jako k životnímu prostředí.

CSR je vlastně takové podnikání, v jehož centru pozornosti není jen vlastní zisk, ale stejnou (ne-li větší) měrou i touha společnosti něco dobrého přinést, nějak jí pomoci, posunout svět o krůček dál tím správným směrem. Hlavním smyslem filozofie společenské odpovědnosti organizací je tak nejen podnikat a rozvíjet se, ale i naléhavá vnitřní potřeba pečovat o svěřené hodnoty nebo svěřená území, rozvíjet společnost okolo sebe či poskytovat veřejně prospěšné služby s cílem dlouhodobé udržitelnosti. Jen tak můžeme ve výsledku vyhrát čas, který smíme na zemi trávit.

CSR se týká tří hlavních oblastí, a těmi jsou ekonomická oblast, environmentální oblast a sociální oblast. Pokud se společnost drží strategie společenské odpovědnosti, v ekonomické oblasti dbá na to, aby její podnikání bylo etické, aby kvalita produktů i servisu byla velmi vysoká, aby podnikání bylo transparentní nebo třeba aby jasně a veřejně odmítla korupci.

V oblasti environmentální pak dbá podnik na to, aby šetřil s vodou i energiemi, podporoval životní prostředí, jak jen to jde, chránil přírodní zdroje, správně hospodařil s odpady apod. V oblasti sociální zodpovědnosti firma dbá například na zdraví, rozvoj a vzdělávání svých zaměstnanců, na skloubení práce a rodinného života či na rovné příležitosti, stejně jako na pomoc místním komunitám a organizacím, na rozvoj kvality života v místě, kde společnost podniká, na sociální integraci a vzdělávání.

Důležité ve všech třech oblastech je přitom nezapomenout na základní myšlenku společenské odpovědnosti – a to je uvědomění si, že nežijeme izolovaně, ale propojeně. Dotýká se nás, co dělají druzí (v našem sousedství, stejně ale někde na druhé straně světa), a ostatních se může dotýkat a dotýká to, co děláme my. Zkrátka žádný člověk není ostrov sám pro sebe.

A tady se dostáváme k podstatě věci: CSR není o tom, vybudovat bezbariérový vstup do budovy a vysadit před firmou pár stromů. CSR je filozofie firmy, přesvědčení nejen managementu, ale zejména zaměstnanců, že má smysl chovat se odpovědně. Touha kolegů ctít principy CSR a jejich hrdost, když se to daří. Bytostná potřeba chovat se odpovědně, udržitelně a pomáhat tam, kde je to třeba. V tuto chvíli stojíme na novém začátku.

Máme šanci naše chování uchopit jinak, pozměnit ho, omezit vlastní blahobyt a zábavu a začít se chovat zodpovědně a ohleduplně. Není moc jiných možností, co bychom mohli dělat.

Odpovědné chování je v naší DNA

Investiční skupina Trigema má odpovědné chování ve své DNA zakódováno už od samého začátku jejího vzniku.

„Od první chvíle založení Trigemy bylo jasné nejenom to, že půjdeme cestou transparentního podnikání, to byla a je samozřejmost, ale také fakt, že chceme náš byznys dělat tak, aby měl pozitivní dopad na naše okolí. Od samého počátku jsme například věděli, že kromě stavění se chceme věnovat i zlepšování okolního prostoru pro život tak, aby se v něm lidem lépe žilo,“ vysvětluje Marcel Soural, předseda představenstva investiční skupiny Trigema, s tím, že vylepšování životního prostoru se Trigema věnuje dlouhodobě, systematicky a tak nějak samozřejmě. „Například část korza od metra v Nových Butovicích jsme upravili z naprosto neutěšené špinavé podoby, kdy se tamtudy lidé báli projít, do hezkého, kulturního zeleného veřejného prostoru, kde je radost se zastavit. A to v rámci jednoho teambuildingu,“ vzpomíná Soural.

Stejně jako vášeň pro veřejný prostor, tak je naprostou součástí Trigemy už déle než 20 let podpora Centra Paraple. A stejně jako touha zlepšovat místa pro život, vznikla i podpora Paraplete tak nějak živelně a mimoděk, bez jakýchkoliv formalizovaných strategií. V roce 1998 jsme získali zakázku na dostavbu a rekonstrukci sídla Centra Paraple. Pět etap stavebních prací, které zabraly celkem tři roky, byly pro nás výzvou a za tu dobu jsme stihli činnost Paraplete poznat zevnitř. Dávalo nám velký smysl, co v Parapleti dělají, a když jsme v únoru 2001 stavbu předali, rozhodli jsme se stát jejich hlavním partnerem a začali jsme Paraple podporovat v jeho činnosti. Za tu dobu se podpora činnosti Centra stala nedílnou součástí naší firemní kultury,“ popisuje Soural s tím, že se Trigema každý rok účastní Běhu pro Paraple, Dobročinné akademie a dalších akcí, na kterých Paraple podporuje nejen morálně, ale také finančně, organizačně nebo prostřednictvím know how. „Jsme pyšní, že můžeme Paraple tak dlouho podporovat, protože dlouhodobost a udržitelnost je u nás hlavní cesta, kterou držíme nejen ve spolupráci s Parapletem, ale obecně v našem podnikání,“ vysvětluje Soural. „Nestačí jen dát někam peníze a říct: ‚My sponzorujeme, my děláme charitu.‘ To je málo. Podpora má mnohem více tváří a podob a nejcennější je na ní vzájemné učení, předávání a sbírání zkušeností a světonázoru. Obohacení je pak vzájemné,“ vysvětluje Soural.

Centrum Paraple není jedinou organizací, kterou Trigema dlouhodobě podporuje. Pojďte se s námi podívat, jakým prospěšným aktivitám se Trigema věnuje.