Nakolik je znát, že hypotéky zdražují?

Klesla poptávka, to je vlastně vidět na stabilizaci cen. Zhruba polovina našich klientů si brala hypotéku, ti druzí měli vlastní zdroje. Brát si hypotéku lidé dnes už tolik nechtějí, protože jim přijdou drahé. Ale myslím, že oproti inflaci jsou úroky pořád dobré.

Může dojít k poklesu cen bytů?

U nových bytů nevidím prostor k nějakým slevám, protože náklady nám rostou. Kdo však chce zkusit ušetřit, měl by se zaměřit na sekundární trh, tedy na starší byty. Protože ty někdo koupil za dřívější ceny a aktuální ceny materiálu ho nezajímají. Tam teď opravdu může být doba na to, dobře pořídit nemovitost.

To je takzvané okno příležitosti, nebo jde o nový normál?

Krátkodobě, půl roku, rok – po tuto dobu bude bytů v nabídce přibývat. Obecně však poptávka bude dál převyšovat nabídku. Praha říká, že potřebuje 10 až 20 tisíc bytů ročně, to se nikdy nepodařilo. Nejvíc jich bylo vloni – 7500.

Radikálně se musí změnit přístup k výstavbě. Už by třeba mohl začít platit stavební zákon, který schválili a pak zase pozastavili. Stát umí jen regulovat a zdá se, že nechápe, že cenu tvoří poptávka a nabídka. Když zdlouhavě povoluje, tlumí nabídku a tím jde sám proti sobě. Neměli bychom všichni bouchnout do stolu a udeřit na stát, abychom už v Praze nepotřebovali k územnímu rozhodnutí 75 razítek, ale aby stačily dvě či tři? Nebo abychom územní rozhodnutí nedělali pět let, ale třeba rok či půl roku.

Developeři mají poměrně dost velkou část nákladů v zaplacených úrocích. Není to s tím spojené?

Musíme držet obrovský kapitál. Stát si vůbec neuvědomuje, že tím strašně dlouhým povolovacím procesem poškozuje obyvatele. Všechny úroky, které dostaneme od bank, propadnou do projektu a zaplatí je lidé, kteří si byty koupí.

Jak velká část ceny to je?

Může to být deset procent. Povolování trvá šest i deset let. Kdybychom to zkrátili na třetinu, výrazně klesnou náklady.

Stavební zákon, jak byl napsaný, by to mohl urychlit?

Samozřejmě. Chce-li stát rychle stavět, musí to zjednodušit. Válka na Ukrajině ukázala, že jako stát jsme dokázali vydat na 150 tisíc pojištění za deset dnů. Proč to šlo? Protože se proces zjednodušil a víc než papíry se začal používat e-goverment.

Kdybychom to udělali i u stavebního řízení, můžeme stavět, jak chceme. Ale to bychom ještě potřebovali stavební dělníky, protože to je další věc, kterou stát dlouhodobě blokuje. Erár si myslí, že potřebuje dávat práci svým lidem, ale na pracovním trhu žádní nejsou. Náš stát nemá žádnou politiku, která by to řešila. Ale podívejte se třeba do Německa – tam moc dobře vědí, že jim populace stárne a že ubývá pracovní síly.

Proto se pořád víc a víc otevírá tomu, aby nasálo zahraniční pracovníky. Bohužel nasává i ty, kteří dělají u nás.

Pociťujete, že Ukrajinci válčí za svou vlast proti Rusku a chybějí na stavbách?

Už je to znát.

Před blížícími se komunálními volbami znovu vyvstalo téma městských developerů. Mohli by pomoci?

To jsou zase další úředníci navíc. Celou věc by vyřešilo, když by se zjednodušily a zkrátily povolovací procesy. Nemůžeme čekat, že by městský developer procházel něčím jiným než my. Narážel by na stejné zákony, na stejné vyhlášky.

Tvrdí se, že by těžili z toho, že lépe získají pozemky. Nebo ne?

Jenže onen pozemek mohou dát i developerovi. Mohou nám dát pozemek s právem stavby na 99 let a my ho nebudeme počítat do ceny bytu.

Takže by město třeba mohlo soutěžit developera, který by nabídl nejpřijatelnější podmínky?

To by bylo nejlepší. Proč myslíte, že by měl stát stavět lépe než soukromý sektor?

Předpokládám, že na rozdíl od soukromníka stát nechce vydělat…

Víte, kolik úředníků přibylo jen v posledních letech? Přibylo jich dvacet procent. A přibudou další, aby stavěli domy. To raději udělejme e-goverment a povolujme stavby přes internet.

Na stavebních úřadech jsou zavalení prací a neumějí si moc představit, že by toho řešili méně. Nebo ne?

Jenže řeší i věci, které jim nepřísluší. Na některých úřadech je to až absurdní. Kontrolují projekt do sebemenšího detailu a zapomínají, že máme autorizované inženýry, architekty, kteří mají svoji zodpovědnost. Totéž platí pro naše statiky. To nemusí řešit stavební úřad. Uděláme-li něco špatně, klienti, kteří od nás koupí byt, jdou za námi, po nás chtějí uhradit škody. Stát však pořád chce přebírat odpovědnost na sebe.

Koupili jste projekt Cenové mapy, co s ním uděláte?

Data z Cenových map chceme propojit s daty našeho startupu Flatzone (věnuje se analýzám cen novostaveb – pozn. aut.). Na trh přineseme úplně nový produkt. Konkrétní informace zveřejníme příští rok. Myslíme si, že i prodej nemovitostí se začne přesouvat na internet, a právě na to míříme.

Takže ocenění nemovitosti?

Ano, ale nejen to. Bude to převratné.

Zdroj: Lidové noviny